Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Mozkový lalok (lat. lobus cerebri) je část mozkové hemisféry. Největší a nejznámější mozkové laloky jsou čelní lalok, temenní lalok, spánkový lalok a týlní lalok. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, lalok.

Čelní mozkový lalok nebo jen zkráceně čelní lalok (lat. lobus frontalis cerebri) je velká přední část každé mozkové hemisféry (jinými slovy, každý člověk má dva čelní laloky). Čelní laloky tvoří přibližně třetinu objemu lidského mozku. Poškození čelního laloku způsobuje celkové poruchy myšlení, oslabení iniciativy a spontánnosti, různé poruchy osobnosti, případně i ochrnutí (je-li poškozena zadní část čelního laloku). Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Týlní mozkový lalok nebo jen zkráceně týlní lalok (lat. lobus occipitalis cerebri) je zadní část každé mozkové hemisféry, která se nachází za temenním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva týlní laloky). V týlním laloku se odehrává interpretace zrakových podnětů ze sítnice, je tedy nezbytně důležitý pro vidění. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Temenní mozkový lalok nebo jen zkráceně temenní lalok (lat. lobus parietalis cerebri) je velký lalok v každé mozkové hemisféře, který se nachází pod temenní kostí (jinými slovy, každý člověk má dva temenní laloky). Poškození temenního laloku může způsobit například apraxii. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života postiženého člověka. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních problémů. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Existuje mnoho různých typů poruch spánku. Mezi ty nejčastěji se vyskytující patří například nespavost, syndrom spánkové apnoe či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha.

Kost spánková (lat. os temporale) je párová kost, která spolu s ostatními kraniálními kostmi tvoří součást lebky. Spánkové kosti se nacházejí po stranách a na spodině lebky a mají poměrně komplikovaný tvar. V různých částech kosti spánkové se nacházejí části zevního ucha, středního ucha a vnitřního ucha. Kost spánková se v jednom místě spojuje s dolní čelistí a společně tak vytvářejí čelistní kloub. Obrázek: Boční pohled na lebku dospělého člověka. (Zdroj: LadyofHats, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_side_simplified_(bones).svg) Viz také kostra, lebka, kraniální kosti, čelistní kloub.

Syndrom spánkové apnoe je jedna z poruch spánku, která se vyznačuje zástavami dechu ve spánku. Tyto přestávky v dýchání se označují jako apnoe, trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5× za hodinu spánku. Tento stav je často spojen s nápadně hlasitým chrápáním. Ve dne může postižený člověk trpět výraznou spavostí a může usínat i při důležitých činnostech, včetně řízení automobilu. Podle původu apnoe se rozlišují celkem tři typy této poruchy spánku: obstrukční spánková apnoe – je vyvolána překážkou (obstrukcí) v horních cestách dýchacích, dýchací úsilí je při něm zachováno; centrální spánková apnoe – má příčinu v centrálním nervovém systému, dýchací úsilí není přítomno; smíšená spánková apnoe – začíná jako centrální (tzn. bez dýchacího úsilí), ale končí jako obstrukční (neboť během jejího trvání se dýchací úsilí obnoví). Viz také syndrom, zástava dechu (apnoe), poruchy spánku.

Mukoperiostální lalok je termín používaný ve stomatochirurgii. Jedná se o lalok tvořený sliznicí a okosticí (vazivový obal kosti). Odklopení mukoperiostálního laloku se používá u komplikovaných případů extrakce zubu (např. pokud je kořen uložen příliš hluboko). Viz také sliznice (mukóza), okostice (periost), lalok.

Lalok má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: v anatomii (latinsky lobus) – část nějakého orgánu (nebo žlázy), jejíž hranice jsou od ostatních částí tohoto orgánu (či žlázy) vymezeny zářezy, rýhami, přepážkami z pojivové tkáně apod.; konkrétními příklady jsou mozkové laloky či plicní laloky); v chirurgii – chirurgicky vytvořený kus živé, pacientovy vlastní tkáně, který je použit k překrytí nějakého defektu; konkrétním příkladem je mukoperiostální lalok. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz lalok.